fbpx

Semínko #14: Radost na mě čeká v těle.

30. 05. 2022
Čtení na: 3 min
Před lety jsem pracovala s jedním léčitelem, který mi do života přinesl jeden velký aha-moment. Rychle poznal, že mi v životě chybí radost. (Což zas tak těžké nebylo, protože jsem v té době byla jedna velká chodící úzkost. 😀 Navíc jsem žila jsem v konceptu, že radost do mého života přijde, až vyřeším všechny své problémy. Nebo alespoň část z nich.)

A tak mi vysvětlil, že mít z něčeho radost, nesmí být jen nahodilá událost, která přichází zvenku. Ať už kvůli tomu, že se mi něco povede, nebo že se mi něco hezkého přihodí.

Umět se radovat je dovednost,“ povídá mi, „musíš ji trénovat! Nečekej, že přijde sama.“.

Koukala jsem na něj trochu vykuleně a převalovala si v hlavě tu myšlenku. Byla pro mě docela revoluční. 😀

Tenkrát jsem si moc neuměla představit, jak takový trénink radosti vypadá.

Dostala jsem pár rad o tom, že si musím vědomě všímat všeho, co mi radost dělá. Že potřebuju začít projevovat vděčnost za to, co mám. A že moje duše potřebuje vyživovat meditací, modlitbou, nebo třeba četbou duchovní literatury, aby měla pro prožívání radosti také z čeho brát.

Od té doby o svou radost mnohem víc pečuju. Nečekám, že mi spadne do klína. A díky své cestě jsem poznala i celou řádku technik, které prožívání radosti hodně podporují. A protože na vlastní kůži cítím, jak moc mi v životě pomáhají, tak jsem se rozhodla tvořit pro ženy i techniky vlastní. Což mi dělá radost ještě větší.

Ono totiž - mezi námi ženami - kdyby ten léčitel nebyl chlap, tak by mi k těm radám také přihodil: „A pořádně si zatanči, děvenko!“.

Protože, když se řekne meditace / modlitba / četba, tak to zní ohromně vážně a člověk tuší, že mu to sice udělá hezky na duši, ale na nějaké rozjuchané radování to úplně nevypadá. A přitom takový spontánní tanec je pro ženu jedna z nejlepších meditací.

Proto ho zařazuju do většiny svých technik.

Často sahám k africkým rytmům, jemným citlivým melodiím nebo smyslným břišním tancům, podle toho, na jaké téma techniku tvořím. Ale když jsem navrhovala techniku pro probouzení vnitřní holčičky a rozproudění dětské radosti, tak jsem cítila, že bude potřeba sáhnout ještě do jiných stylů.
Chceš vědět, pro jaký styl jsem se rozhodla? Chceš si také v těle podpořit proudění radosti? Skvělé!

Doporučuju Ti vzít si sukni, pustit si tohle video a zatančit si spolu se mnou!

O pondělních semínkách.


Rozhodla jsem se, že budu každé pondělí rozsévat semínka myšlenek, které bych si moc přála vidět v našem světě. Věřím, že mají šanci vyklíčit v zahradách těch, ke kterým doletí a odtud se budou šířit zase dál. Věřím také, že mají moc proměňovat životy k lepšímu. Protože semínka, která do své mysli zaséváme prorůstají celou naši existenci a spolutvoří život nejen náš, ale celé naší Země. Spousta semínek určitě nebude pod sluncem nijak nová. Vlastně jsou stará minimálně tisíce let. A z určitého pohledu tu možná byly dřív, než my lidé. A přesto v našich životech pořád trochu chybí. Ono totiž nejde jen o to, do své mysli semínko zasadit. Je potřeba o něj také pečovat. Zalévat ho svou pozorností. A to myslím mnoho lidí nedělá. Vidí krásnou myšlenku, možná se i nechají dojmout, možná i semínko spadne do jejich zahrady, ale tam už dál zůstává bez povšimnutí. Budeme tedy společně nejen sázet, ale také zalévat, abychom vytvořili zahrady plné nádherných barev a vůní, ve kterých je radost spočinout.

terez.kanturkova@gmail.comZásady ochrany osobních údajůObchodní podmínky
Top