fbpx

Pondělní semínko #3: Nečekám, že mi vztah dá lásku, ve stavu lásky prostě JSEM.

20. 12. 2021
Čtení na: 4 min
Na adventním věnci už nám hoří všechny svíčky. Ta první symbolizuje naději, druhá mír, třetí přátelství a včerejší poslední

~ LÁSKU ~

Kdo z nás ale chápe správně, čím láska je, a čím není?

Spoustu lidí si spojuje lásku hlavně s partnerským vztahem.

A to je chyba.

 Láska není něco, co získáváš proto, že jsi ve vztahu. Není to ani žádná činnost, kterou v tom vztahu děláš.

Pocit štěstí, který zažíváš, když jsi na začátku vztahu, nepřichází proto, že se zamiluješ do muže. Přichází proto, že se díky tomu muži zamiluješ do života.

Jen si na to vzpomeň, jaké to je, když vztah začíná. Všechno je najednou tak snadné, život vypadá o tolik krásnější, ty jen záříš a přijde ti, že zvládneš cokoliv.

Ale myslíš si, že za to může partner po tvém boku a tak svou pozornost upínáš hlavně na něj. Nedochází ti, že díky němu ses jen probudila a najednou prostě JSI VE STAVU LÁSKY. Bojíš se, že on je tím zdrojem, že on ti dává tu lásku, a tak si ho pečlivě hlídáš. Chceš s ním trávit čas, chceš od něj svou lásku.

On to prožívá podobně a oba tak kladete na svůj vztah obrovský nárok - čekáte, že vás bude živit láskou.

To ale žádný vztah nemůže zvládnout. Nemá tu moc. Vztah vás jen probudil. On sám není zdrojem lásky. Ani druhý člověk jím být nemůže. Láska je něco mnohem většího.

Ale právě vaše očekávání váš vztah postupně zabije. Láska v něm přestane být přítomná, protože ze dvou probuzených lidí jsou zase spáči.

Když přestanete být ve stavu lásky, tak se přestanete skrze ni dívat na svět. A život se opět zdá být těžký, věci kolem nás už nejsou krásné a vy přestanete zářit. A spolu s tím přestanete i na partnerovi vidět hlavně to dobré a přestanete se postupně přitahovat a přestanete o sebe pečovat. A vztah se buď rozpadá, a nebo jede ze setrvačnosti dál. U někoho to trvá týdny, u jiného měsíce či roky.

A děje se to proto, že jste si nechali ten stav proklouznout mezi prsty, nenaučili jste se v něm setrvat, nevěnovali jste mu svou pozornost. Věnovali jste ji svému partnerovi a všechna láska světa se vám tak scvrkla do jednoho člověka. Člověka, který dělá chyby. A pak se vám možná zdá, že i láska dělá chyby a konejšíte se tím, že láska prostě bolí.

Ale to s láskou nemá nic společného.

Chtění bolí. Nepochopení bolí. Odpojení od života bolí.

Láska nic takového nedělá. Láska je prostě stav bytí.

Jestli umím v tomto stavu žít, je má vlastní zodpovědnost. Nemohu ji přenášet na svého partnera ani na nikoho jiného.

Ale když se to naučím, tak budu mít moc vytvořit opravdu harmonický vztah, ve kterém můžeme být s partnerem dlouhodobě šťastní.

A takový vztah pak vytvoří láskyplnou náruč i pro naše děti.

Vytvoří prostor, ve kterém LÁSKA PROSTĚ JE. Bez podmínek. Bez očekávání.

O pondělních semínkách.


Rozhodla jsem se, že budu každé pondělí rozsévat semínka myšlenek, které bych si moc přála vidět v našem světě. Věřím, že mají šanci vyklíčit v zahradách těch, ke kterým doletí a odtud se budou šířit zase dál. Věřím také, že mají moc proměňovat životy k lepšímu. Protože semínka, která do své mysli zaséváme prorůstají celou naši existenci a spolutvoří život nejen náš, ale celé naší Země. Spousta semínek určitě nebude pod sluncem nijak nová. Vlastně jsou stará minimálně tisíce let. A z určitého pohledu tu možná byly dřív, než my lidé. A přesto v našich životech pořád trochu chybí. Ono totiž nejde jen o to, do své mysli semínko zasadit. Je potřeba o něj také pečovat. Zalévat ho svou pozorností. A to myslím mnoho lidí nedělá. Vidí krásnou myšlenku, možná se i nechají dojmout, možná i semínko spadne do jejich zahrady, ale tam už dál zůstává bez povšimnutí. Budeme tedy společně nejen sázet, ale také zalévat, abychom vytvořili zahrady plné nádherných barev a vůní, ve kterých je radost spočinout.

terez.kanturkova@gmail.comZásady ochrany osobních údajůObchodní podmínky
Top