fbpx

Co je to ten svět za zrcadlem?

16. 10. 2020
Čtení na: 2 min

Říká se, že lidé a svět kolem nás nám zrcadlí naše vlastní nitro.

Když jsme naštvané a smutné, i svět kolem nás je smutný a nepřátelský.

To proto, že my samy jsme tím zrcadlem, na kterém se odráží dění našeho života. Když se o naše zrcadlo nestaráme, je zašlé, zaprášené a špinavé. I jeho odraz se nám pak takový jeví.

Děje se to obvykle proto, že se příliš zabýváme obrázky, které se v něm zrcadlí.

Jenže obrázky v zrcadle = dění v našem životě se neustále mění, ze dne na den, z hodiny na hodinu… a pokud naše nálada, náš pocit štěstí závisí na tom, co se děje na obrázcích, nemůžeme být z ničeho dlouho šťastné, protože obrázek, který nám přinesl štěstí, se za chvíli zase změní na něco jiného.

My ale sedíme před zrcadlem jako před televizí, koukáme na obrázky a hledáme v nich naši radost.

A naše zrcadlo zatím chátrá.

Jít do světa za zrcadlem tedy znamená, uvědomit si, že to co se v zrcadle odráží, není skutečné, není to trvalé a pokud si přejeme v životě víc vnitřního klidu a radosti, musíme svou pozornost přesměrovat na to, co je stálé.

Na zrcadlo samotné.

Zrcadlo je stav našeho nitra. Podívat se za zrcadlo znamená podívat se dovnitř sebe sama. Znamená to o zrcadlo pečovat. Čistit ho, leštit, dopřávat mu údržbu. Pokud to děláme, najednou si všimneme, že se v něm odráží obrázky hezčí. Že čím je čistější, tím vidíme větší detaily reality, větší hloubku.

A najednou se před námi začne objevovat realita barevnější, jemnější, laskavější.

Začneme vidět říši divů. 🐰

A pak...

jednou

přijde moment,

ve kterém si uvědomíme, že už nekoukáme na obrázky, ale skutečně VIDÍME podstatu všech jevů kolem nás.

Ale o tom až někdy příště 😊

terez.kanturkova@gmail.comZásady ochrany osobních údajůObchodní podmínky
Top